fbpx

4 techniky, jak pracovat s vlastními emocemi

Dneska jsem se v práci tak vytočila! Doslova jsem cítila jak mi odspodu stoupá teplota směrem do hlavy. Jako papiňák. Nejspíš jsem připomínala postavičku z kresleného filmu, které každou chvíli začne vycházet pára z uší. Musela jsem zapojit všechny své vědomé brzdící mechanismy, abych neřekla něco, čeho bych později litovala.

Když jsem byla malá, dost často jsem se vztekala a vyjadřovala svoje emoce naplno. Pokaždé přišel trest. Nějaká poznámka nebo zákaz chovat se tak, jak se chovám. Cítit to, co cítím. Přitom emoce jsou nám lidem – především dětem, tak přirozené. Jen v rámci společnosti jsme si vytvořili škatulky, které jsou více líbivé a které naopak méně.

Naše „negativní“ emoce jako zloba a vztek, jsou stejně důležité jako radost nebo pocit štěstí.

Díky tomu, že je nám v dětství vštěpováno, že ty „špatné“ emoce se projevovat nemají, máme pak často v dospělosti problém je přijmout a dovolit si je naplno prožívat. Tak se stane, že s těmi „negativními“ neumíme vědomě pracovat a buď někdy impulsivně „bouchneme“ nebo nezpracovanou emoci potlačíme (a uložíme někde uvnitř sebe).

Každý z nás jsme z jiného těsta. Jsme jedineční. Někdo je emotivní hodně, někdo málo. Někdo je vznětlivější a umí dát emoce najevo, někdo je naopak tolik neprojevuje. Jak pracovat s emocemi jsem se učila až v dospělosti. A stále jsou situace, kdy svoje emoce neukočíruju. Trvá to, protože jsem léta myslela, že cítít smutek, zlost nebo vztek je něco špatného. Že jsem díky tomu špatná.

Naše těla jsou inteligentní a pokud své emoce dlouhodobě skladujeme uvnitř, může se to později projevit na našem fyzickém zdraví – klidně nějakou nemocí či bolestí. 

1) ZVUKY, ŘEV, VOKALIZACE SPROSTÝCH SLOV

Zvuk a hlas jsou mocnými pomocníky, na které často zapomínáme. Často stačí se z emoce vymluvit, vyzpívat nebo vyřvat. Nemyslím tím zařvat na šéfa v momentě, kdy nás naštve. Dobré je počkat si na vhodnou dobu třeba po práci nebo až budeme sami. Dát si čas, prostor a postupně skrze hlas uvolňovat napětí, které mohlo zůstat někde v těle. Pro mě je takovým oblíbeným místem auto nebo vana. 

Můj příběh: Asi před rokem jsem procházela náročným obdobím jak v rodině, tak v práci. Bylo toho na mě moc a cítila jsem se jako v natlakovaném papiňáku. Jedno ráno jsem v práci odjížděla na služební výjezd. Sedla jsem do auta a měla pocit, že se už nemůžu nadechnout. Všechny ty emoce posledních dní se najednou zkoncentrovaly. Chtělo se mi brečet –  nešlo to! Chtěla jsem řvát – nemohla jsem! Moje hlava, naučená z domu chovat se slušeně a nekřičet, mi to neuměla dovolit. Vynořovaly se myšlenky: „Přeci tady nebudeš brečet! Co si o tobě řeknou ostatní? Neřvi tady, hodné holky nekřičí.“ Hodná holka uvnitř se mě držela jako klíště. Musela jsem jít hlouběji – do těla. Hluboký nádech a výdech. Pravidelně, rytmicky. Nadechovala jsem co nejvíce vzduchu a po chvílí ze mě při výdechu začalo vycházet něco jako mručení. S každým výdechem nabíralo mručení na hlasitosti a intenzitě. Po chvíli přešlo mručení do řevu. Zátka v mé hlavě konečně povolila a já křičela z plných plic na celé auto.

A víte jak se mi ulevilo? Jako bych odhodila tunu těžkého závaží 😆 

2) DENÍKOVÉ ZÁPISKY A PSANÍ

Psaní je další z jednoduchých technik, které mi pomáhají uvolnit napětí. Je to neskutečná úleva vepsat všechny myšlenky do papíru. Moje přítelkyně mi vyprávěla, že jí psycholožka poradila, aby si psala každý den deník o věcech, které ji baví a naplňují. 

Deník je velice mocný nástroj na cestě seberozvoje a práce s vlastními emocemi. Papíru spoustu lidí dokáže svěřit více než kamarádce. Papír snese všechno. I naše nejtemnější pocity nebo myšlenky. Možná, že když si je po sobě zpětně přečtete, vyděsíte se, co v sobě všechno máte! To je ale dobře! Teď už je to venku – fyzicky jste umožnili přenést zdánlivě neuchopitelné emoce do reálné podoby – na papír. 

3) HLUBOKÝ PRAVIDELNÝ DECH DO CELÝCH PLIC

Vrátím se zase k příběhu z auta. Než jsem začala křičet, musela jsem jít nejdříve více do těla. Uvědomit si, jak se cítím a co cítím. Na základě toho jsem pak byla schopná začít s emocí pracovat – ještě před zvukem jsem se napojila na svůj dech.

Dech je s námi od narození až do smrti. Jako jediný je v našem těle všudypřítomný. Práce s dechem je tradiční součástí jógy a nazývá se Pránajáma. Obecně to lze přeložit jako dechové techniky. Nehledejme v tom nic složitého. Každý může svůj dech používat ve svůj prospěch a obrovsky si tím pomoct!

MŮJ TIP: Použijte pro zklidnění a uvolnění hluboký dech do celých plic. Sedněte si na chvíli někde, kde Vás nic a nikdo nebude rušit a 20x se zhluboka nadechněte a vydechněte. Nadechujte opravdu do plné kapacity a objemu Vašich plic. Jako byste Váš hrudník chtěli co nejvíce roztáhnout. Při výdechu si představujte, že společně s ním odchází z Vašeho těla všechno napětí. Na závěr chvilku zůstaňte v klidu a nechejte Váš dech plynout zcela volně.

4) POHYB

Tahle technika na mě funguje posledních pár let. Na střední a vysoké škole jsem rozhodně její fanynka nebyla 😀 Moje nejoblíbenější činnost byla válení na gauči a sledování seriálů. Jak jsem z gaučové povalečky stala běžkyní? Celý příběh si už brzy můžete přečíst tady >>>

Dnes pohyb miluju. Ne každý. Oblíbila jsem si hlavně běh, chůzi, jógu a kolo. Každý z nich je mi skvělým pomocník při zvládání emocí. Běh mě dokáže rychle „vyzuřit“. Chůze mi pomáhá srovnat si myšlenky a vyčistit hlavu – tzv. „si popřemýšlet“. Kolo mě dokáže nabít radostí. Jóga mi umožňuje spojení sama se sebou. 

Hledejme, co nás baví a přináší nám přidanou hodnotu. Já u běhu třeba spíše trpím než bych si ho užívala. Hlavně ty začátky! To je vážně trápení.

Jeho přidaná hodnota je pro mě v tom, že se při něm dokážu vybít. A to je důležitým parametrem, proč s tím neseknu a nepřestanu. Napadá Vás taky nějaká aktivita, po které se cítíte uvolněně, odpočinutě? Nebo při které doslova cítíte jak ta horká pára uvnitř klesá? Pak je to pravděpodobně ta pravná, která Vám můžeme pomáhat s emocemi.

Emoce jsou, ať chceme nebo ne, součástí našeho života.

Říká se že nemoci pochází z emocí. Pro mě je práce s emocemi hodně důležitá. Stále se učím být s nimi v souladu. Vím, že je to práce na každý každičký den. Všichni jsme stále na jedné velké cestě učení, které se říká Život. Tak nám všem přeji, ať se nám na ni daří a pokud budete potřebovat nějakou emoci zpracovat, vzpomeňte si třeba na to, co pomáhá mě;)

Jsem jógová lektorka, životní optimistka, tak trochu rebelka a tvůrkyně přístupu Jóga pravdivosti. Učím lidi, že jóga je pro všechny - bez ohledu na konfekční velikost, pohlaví, věk nebo způsob stravování! Více o mě si můžete přečíst tady >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Objevte TIPY PRO VAŠE ZAČÁTKY S JÓGOU!

    Začínáte s jógou a nevíte si rady? Nevíte co si vzít na první lekci? Zajímá Vás jestli jógou zhubnete? Objevte PŘÍRUČKU ZAČÍNAJÍCÍHO JOGÍNA, ve které se dozvíte 12 nejčastějších odpovědí a rad na otázky, které jógové nováčci na začátku mívají.

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • This error message is only visible to WordPress admins

    Error: Access Token for zitjistjogovat is not valid or has expired. Feed will not update.

    There's an issue with the Instagram Access Token that you are using. Please obtain a new Access Token on the plugin's Settings page.
    If you continue to have an issue with your Access Token then please see this FAQ for more information.

    Error: No posts found.

    Make sure this account has posts available on instagram.com.

    Error: admin-ajax.php test was not successful. Some features may not be available.

    Please visit this page to troubleshoot.