Když jsem zmateně a skoro pozdě přiběhla na svou první lekci jógy ve studiu v Havířově, táhla jsem s sebou v baťůžku 2 litry vody, tenisky, sportovní ponožky a tepláky. Netušila jsem, co mě čeká a měla jsem jen pramalou představu o tom, jak se jóga cvičí. Tento článek je věnován všem začátečníkům a zájemcům, kteří se obávají svého prvního příchodu na jógovou skupinovou lekci....
Poutní cesta Sv. Jakuba je už dnes poměrně známá dálková pěší trasa, soudě podle počtu lidí v mém okolí, kteří ji absolvovali. Přesto je stále dost těch, kteří o ní nikdy neslyšeli. Já jsem o ní poprvé slyšela před pár lety. Poutníci, kteří ji absolvovali o ní dokázali mluvit hodiny a hodiny. Velmi mne to zajímalo a obdivovala jsem jejich odvahu...
Dneska jsem se v práci tak vytočila! Doslova jsem cítila jak mi odspodu stoupá teplota směrem do hlavy. Jako papiňák. Nejspíš jsem připomínala postavičku z kresleného filmu, které každou chvíli začne vycházet pára z uší. Musela jsem zapojit všechny své vědomé brzdící mechanismy, abych neřekla něco, čeho bych později litovala. Když jsem byla malá, dost často jsem se vztekala...
Minulý týden nám začalo astronomické jaro. Úderem 21.března vždy pookřeju a to nejen proto, že jsem se o den později narodila a jaro mám tím pádem tak nějak v krvi. Je to i proto, že každý rok cítím ve vzduchu tu náhlou změnu. Vzduch nějak jinak voní, slunečních paprsků přibývá a s nimi i energie. Pomalu začínají vystrkovat barevné hlavy první jarní květiny....
Začátky s jógou bývají krušné. Ostatně jako každé začátky 🙂 I přesto, že změna bývá náročná, já osobně ji mám ve svém životě velmi ráda. V jakékoli formě – ať je to změna pracovní, osobní, lehká nebo náročná. Každá změna sebou nese spoustu proč a jak. Otázky. Změna je život a ten není nikdy statický. Moje začátky na jógové podložce byly...
Pod pojmem meditace jsem si kdysi představovala holohlavé buddhistické mnichy sedící nehybně v oranžových hábitech. Jen tak sedí, vypadají klidně a uvolněně. U mnohých bych našla i náznak úsměvu. Sedí ve starobylém chrámu se zavřenýma očima a působí tak vyrovnaně. A teď já a realita: Sedím klidně doma v obýváku. Sedím ve zkříženém sedu a snažím se napodobit svou představu – Jsem buddhistický...
V pátek jsem psala článek o tom, jaké vlivy a strachy ke mě díky těhotenství doléhají. Což je často vyčerpávající. Nicméně nechci věřit tomu, že je těhotenství pruda, jak se obecně doslýchám – tam mě píchá, tam mě bolí, neohnu se k nohám atd., ale že je to fakt krásné období v životě ženy. I když někdy ty nálady stojí za to 😀 Protože mě...
Posledních pár dní se mi opakují a ukazují situace, ve kterých poznávám starý dobrý strach. Seděla jsem s paní v čekárně a zaslechla úryvek rozhovoru:”…beru teď ty nové prášky a je mi ti nějak špatně. Ale předepsal mi to lékař, tak je beru. – Tak mu pověz, že ti nesedí. – Ne, to ne, co by si o mě řekl?!” Hned...
Už po několikáté mi na mysli vytane krásný obrázek toho, jak sedím na podložce a zcela uvolněně dýchám. Představuj si, jak pomalu a plynule cvičím, kolem hraje melodická hudba, voní vonné olejíčky, nic mě neruší a já si jen plynu. Nebo vidím samu sebe, jak běžím lesem, vítr mě hladí po tvářích a já nadechuji čerstvý jarní vzduch. Vše je zalité sluncem a je...
Přijela jsem z práce zase na autopilota. Plácnu sebou na gauč, doslova se tam povalím a s povděkem přijímám uvařenou kávu od manžela. Máme spolu vytvořený už pár let takový rituál, vždycky když přijdeme odpoledne z práce a máme chvíli, dáváme si společně gaučové lehárko s kávičkou. Vyplácneme se na gauč a užíváme si chvilku klidu, kdy můžeme být jen spolu tady a teď. „Gauč...
Petra Legindi